Ateliér grafického designu a plakátu

původní název:

Ateliér propagační tvorby a plakátu

            

vedoucí:

Zdeněk Filip / 1984 — 1989

             Zdeněk Ziegler / 1990 — 1999

 

absolventi:

Alex Guerrero

Evžen Hanzalík

Filip Heyduk

Klára Horová roz. Kolářová

Andrea Borovská roz. Tomanová

Yvonne Váchová roz. Maneová

 

Pod vedením Zdeňka Filipa byla výuka v ateliéru orientována politicky. Často byly zadávány práce na velkoformátových propagandistických plakátech a docházelo tak k upozadění drobnějších grafických úkolů. Nedostatečná úroveň typografické průpravy a absence studia dějin oboru měla na studenty a jejich rozhled negativní dopad.

Porevoluční vedoucí Zdeněk Ziegler způsob výuky směřoval více prakticky a experimentálně a napravil také dřívější nedostatky studia. Při výuce zohledňoval vývoj nových technologií a inovací v oboru grafického designu, čímž dbal o budoucí uplatnění svých studentů v odvětví vizuální komunikace. Významnou roli ve fungovaní ateliéru měl i asistent Milan Jaroš, který dle slov Zdeňka Zieglera zastával z 90% shodný postoj při korigování ateliérových prací studentů

 

Jak jste vnímal/a pozici vedoucího v rámci Vašeho ateliéru?

 

Evžen Hanzalík: “Vzhledem k tomu že jsem byl na plakátu, jež byl v té době politický, tak to byl spíš soudruh než umělec.”

 

Filip Heyduk: “Změna to byla obrovská, hlavně v přístupu k práci. Prof. Ziegler je skvělý typograf, ke každému projektu s námi hledal jiný přístup, podporoval v nás odvahu udělat věc jinak, odvážněji a nebát se experimentovat. Odměnou pak bylo se po klauzurách někde sejít a povídat si o práci a poslouchat různé historky. Měli jsme také štěstí zažít na škole dobu s Milanem Jarošem, který byl asistentem prof. Zieglera a který se nám dost věnoval. Oba měli k sobě velký respekt a skvěle se doplňovali. A toto všechno nastalo po době, která byla prosycená nevraživostí, udáváním a všudypřítomnou protekcí. Bylo to jak probuzení ze špatného snu.”

 

Andrea Borovská roz. Tomanová: “Nastupovala jsem k docentu Filipovi, který jezdil do školy každý den na oranžové skládačce ESKA, snídal topinky tlustě potírané česnekem a hlásal heslo ‘Ve zdravém těle zdravý duch’. Klidně by mohl stát modelem pro své kresby ztepilých postav rozjásaných rolníků, dělníků a šťastných hospodářů ve své socialistické vlasti. V ateliéru jsme jednou navrhovali diplom ‘Vzorný pracovník podniku’ nebo tak nějak, pamatuji si dodnes, že mi na můj návrh řekl : ‘Je to moc umělecké, to soudruh nepochopí.’ Nedávno jsem někde zahlédla jeho rukopis a pak našla rozhovor v českých levicových Haló novinách. Při čtení jeho vět ‘Konzum vládne světu, milý hochu, v mé branži převládá povrchnost a plytkost, kvalita příliš nerozhoduje. Stačí být ve správné partaji nebo plivat na bývalý režim a jsi rázem umělec a celebrita…’ se mi úplně vybavilo, jak nás v atelieru verboval do KSČ. V listopadu 1989 někam zmizel, konkurz na vedoucího atelieru vyhrál prof. Zdeněk Ziegler, ten nám tehdy otevřel úplně jiné vyhlídky.”

 

Yvonne Váchová roz. Maneová: ”Vedoucí A. Mikulka (pozn. vedoucí Ateliéru ilustrace a užitkové grafiky) tam nechodil moc často, většina se řešila s asistentem. Po revoluci nastoupil do vedení at. J. Šalamoun, byl daleko osobnější, častěji sledoval naše práce, hodně se snažil o vytvoření ‘své školy’. Po roce jsem přestoupila do at. Grafický dyzajn a plakát. Dnes je tam, myslím, obor Multimedia. Prof. J. Ziegler byl velmi přátelský, jevil zájem o můj barevný projev. Později se stal rektorem.”